Umělá inteligence se rychle integruje do každodenního života a vzdělávání není výjimkou. Vzdělávací prostředí se mění, od studentů, kteří používají nástroje jako ChatGPT k plnění úkolů, až po učitele využívající k podpoře AI. Míra, do jaké učitelé v Evropě přijímají umělou inteligenci, se však značně liší, přičemž některé země vedou a jiné zaostávají.
Rozdíly v přijetí AI
Nedávný průzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Teaching and Learning International Survey (TALIS) zjistil výrazné rozdíly ve využívání umělé inteligence učiteli středních škol v roce 2024. Na prvním místě je Albánie s 52 % učitelů používajících umělou inteligenci, následovaná Maltou, Českou republikou a Rumunskem (všech 46 %). Naproti tomu Francie hlásí 14% přijetí AI a další země jako Bulharsko (22 %) a Maďarsko (23 %) také vykazují nízkou angažovanost. Průměr EU22 je 32 % a průměr OECD 36 %.
Není to jen otázka technologické dostupnosti; je odrazem širších politických, kulturních a infrastrukturních rozdílů.
Proč toto rozdělení?
K těmto nesrovnalostem přispívá několik faktorů:
- Veřejné politiky: Některé země agresivně prosazují národní strategie umělé inteligence ve vzdělávání, zatímco jiné zůstávají opatrné. UNESCO poznamenává, že různé přístupy ke generativní umělé inteligenci, zejména ve vztahu k věku studentů, ovlivňují povědomí učitelů a jejich používání.
- Infrastruktura a omezení: Technologická omezení, jako jsou firewally a nedostatek příležitostí ke školení, brání přijetí v některých regionech. OECD zdůrazňuje silnou korelaci mezi školením učitelů o umělé inteligenci a skutečným používáním umělé inteligence.
- Vzdělávací kultura: Přístupy jednotlivých zemí k integraci technologií do škol se velmi liší, některé upřednostňují opatrnější přístup.
- Nedostatek učitelů a pracovní vytížení: Podle Evropského odborového výboru pro vzdělávání (ETUCE) může nedostatek učitelů a velké pracovní vytížení ovlivnit ochotu učit se novým nástrojům.
Jak učitelé používají umělou inteligenci
Učitelé, kteří používají AI, se na ni primárně spoléhají při svém vlastním školení. 65 % používá umělou inteligenci k průzkumu a shrnutí témat a 64 % vytváří plány a aktivity lekcí. Méně časté případy použití jsou:
- Pomáháme studentům procvičovat dovednosti (49 %)
- Podpora speciálních vzdělávacích potřeb (40 %)
- Automatizace úprav obtížnosti (39 %)
- Vytváření zpětné vazby pro rodiče (31 %)
- Analýza dat studentů (29 %)
- Kontrola úkolů (26 %)
To naznačuje, že umělá inteligence se v současnosti používá spíše jako zákulisní nástroj pro učitele než jako přímý nástroj zaměřený na studenty.
Budoucnost umělé inteligence ve vzdělávání
Odborníci se shodují, že zavádění umělé inteligence bude pokračovat, ale zodpovědná implementace je zásadní. European Schoolnet zdůrazňuje, že učitelé musí zůstat středem vzdělávacího procesu a zajistit etický dohled a autonomii studentů. UNESCO zdůrazňuje, že umělá inteligence by měla doplňovat a nikoli nahrazovat učitele.
Přetrvávají však obavy z možného zneužívání učitelů v důsledku přílišného spoléhání se na umělou inteligenci, zejména s ohledem na současný nedostatek učitelů. Současná data OECD neměří frekvenci používání AI, takže není jasné, zda učitelé používají AI pravidelně, nebo s ní jen experimentují.
Integrace umělé inteligence do evropských tříd v konečném důsledku postupuje, ale její úspěch závisí na správných politikách, odpovídajícím školení a trvalé pozornosti k zachování role učitele.
